Patogeneze edémové choroby (ED)Vyvolávajícím faktorem ED je shigatoxin-2e. Je kódován a produkován specifickým virotypem Escherichia coli a vyskytuje se celosvětově u nemocných i zdravých stád prasat. Primárním místem výskytu E. coli u prasat je gastrointestinální trakt. Mimo střeva se E. coli nachází ve fekáliemi kontaminovaném krmivu nebo vodě, ve vodě z vodních trubek kontaminovaných biofilmem (Wöchtl B. et al., Tierärztl. Umschau 72, 2017), v půdě a v prostředí stáje. K infekci dochází orální cestou. Při požití v dostatečném množství kolonizuje E. coli způsobující ED střevo a rychle a masivně se množí. Kolonizace probíhá po dobu 3-6 dní a je podmíněna připojením fimbriálních adhezinů k komplementárním receptorům na epitelu tenkého střeva nebo na povlaku sliznice v distálním jeunu a ileu. Stx2e se vstřebává do oběhu a způsobuje vaskulární poškození v cílových orgánech.
Degenerativní angiopatie malých tepen a arteriol vede ke zvýšení vaskulární permeability. V důsledku osmózy opouští tekutina vaskulární systém a difunduje do různých tkání, což způsobuje léze, které lze makroskopicky pozorovat jako edém.
Rosolovitý edém se objevuje v submukóze žaludeční kardie a příležitostně ve fundu, v mezokolonu (obrázek 1), v mezentériu tenkého střeva a okolo žlučníku (obr. 2). Mezenteriální a kolické lymfatické uzliny mohou být edematózní a překrvené. Může se objevit edematický otok víček, čela, hrtanu a mozku.
(Zdroj: Diseases of Swine, Tenth Edition, Edited by J.J. Zimmerman et al., John Wiley & Sons, Inc. Published 2012)
Obr. 1: Rosolovitý edém v mezokolonu, zdroj: University of Veterinary Medicine, Hannover, Foundation, Field Station for Epidemiology, Bakum
Obr. 2: Rosolovitý edém v okolí žlučníku, zdroj: IDT
Klinické příznaky edémové choroby (ED)ED se vyskytuje většinou u nedávno odstavených prasat, ale lze ji pozorovat i v pozdějších fázích odchovu. Nemoc může být sporadická a může postihovat pouze jednotlivá zvířata, ale příležitostně může být postižen celý turnus prasat.
Subakutní / akutní vzplanutí se často projeví jako náhlá smrt bez předchozích příznaků nemoci. Prasata, který uhynula na ED jsou většinou v dobrém výživném stavu. Některá postižená prasata se stávají anorektickými, rozvíjejí se otoky očních víček a čela. V důsledku laryngeálního edému mají některá prasata zvláštní hlasové projevy. Otoku mozku vede k rozvoji křečí, ataxie a laterální poloze s plovacími pohyby končetin (obrázek 3). Prasata mohou toto akutní onemocnění přežít, ale zůstávají zakrslá (tj. vykazují opožděný růst).
Průběh onemocnění může být tzv. prolongovaný. Klinické příznaky se pak znovu objevují ve stejném turnusu prasat, zejména po další změně krmiva, odstranění oxidu zinečnatého (ZnO) nebo antimikrobiálních látek z krmiva nebo z důvodu nějakého stresového faktoru.
Obrázek 3: Nervové příznaky (laterální poloha, plovací pohyby) u prasat s edémovou chorobou, zdroj: Ceva
Může se také vyskytnout subklinická forma ED, při níž jsou prasata klinicky normální, ale vykazují mikrovaskulární léze a mohou růst pomaleji. Tato stáda jsou charakteristická nehomogenními skupinami prasat v různých fázích růstu.
Learn more
U malé části prasat, která se zotavují z akutního onemocnění nebo ve stádě, kde jsou detekovány chimérické E. coli, které produkují toxiny tepelně labilní (LT) a tepelně stabilní (ST), které způsobují průjmy po odstavu (PWD, Post Weaning Diarrhea), ale také produkují Shigatoxin-2e se vyskytuje tzv. chronická forma ED. Po určité době (v řádu dnů až týdnů) po střevní infekci, se růst zastavuje a nemocná prasata často vykazují jednostranné nervové postižení, jako je cirkulární pohyb, zkroucení hlavy nebo atrofie svalů končetin s progresivní slabostí. V těchto případech je podkožní edém vzácný.
(Zdroj: Diseases of Swine, Tenth Edition, Edited by J.J. Zimmerman et al., John Wiley & Sons, Inc. Published 2012)
